Velikonoční putování za pokladem 2012

I když předpověď na sobotu moc dobré počasí neslibovala a páteční podvečer nás v tom, že bude pršet a výlet se zruší, jen utvrzoval, nakonec to dopadlo dobře. Sobotní ráno nás překvapilo a sluníčko lehce prosvítající za oblaky nás přesvědčilo, že snad nezmokneme. Na hřišti se nás nakonec sešlo 15, zkonzultovali jsme vybavení, doplnili zásoby a směle vyrazili. První zastávka byla v Chroustově, kde po vyluštění záludné křížovky (už všichni víte, jak vypadá vraní oko nebo slepýš?) obdrželi zájemci mapu okolí s trasou výšlapu a vyznačenými místy, kde čekalo překvapení. Aby totiž byla cesta zajímavější, byly po cestě připraveny různé úkoly, které procvičily mozkové závity nejen dětí, ale někdy potrápily i dospělé. V lese se k nám pak přidalo dalších pět dětí, takže nás nakonec šlapala rovná dvacítka. Poznávali jsme české hrady a zámky, stromy, dopravní značky i turistické značky, naučili jsme se, jak správně třídit odpad, děti řešili morseovku, zašifrovanou zprávu a hádanky. Na každé zastávce jsme si dopřáli malé občerstvení - někdy kafíčko, jindy svařáček nebo čaj, na co měl kdo chuť. Když nastal čas oběda, čekala nás zastávka, kdy děti zkoušely postavit z klacíků různé druhy ohniště a pánové zatím připravili skutečné ohniště, na kterém si pak všichni opekli voňavé buřtíky. Celý den bylo hezky, dokonce svítilo sluníčko a tak jsme v pohodě došli až na konec lesa, kde už čekal u studánky schovaný poklad. Chvíli jsme si poseděli pod stříškou a vydali se ke Třebenicím. V hospodě na hřišti jsme si trochu odpočinuli a posilnili se na závěrečnou etapu, která byla nejnáročnější - začalo totiž dost foukat a padalo cosi  (jako sníh), takže jsme na závěr vyvinuli docela velkou rychlost a dá se říct, že "vmžiku" jsme byli ve Valči. I přes tento chladný závěr byli všichni velice spokojeni, že se vykopali ven a velikonoční putování jsme zhodnotili na 1 s hvězdičkou.